Děti z Půlnoční Ulice

Občas se chyba zaryje pod kůži 

Ještě před tím, než stihne přijít

A někteří odtuší

Že tam bude, ale nechají ji dojít

Jelikož se bojí 

Že by změnili něco co se nemá měnit 

Ale stejně se to změní 

Páč polštář se v noci nemá kropit 

Ale i tak do něj slzy roní

Náhodné děti z půlnoční ulice

Zrychleně potom dýchají

Když hledí z mostu dolu 

A ráno zklamaně postávají

Když zamávají dalšímu vlaku

Pod který si imaginárně lehají

Každý den každého roku

Z Pod kterého vyletí

Vstříc novému kroku

Pryč z půlnoční ulice

Možná to je k pláči 

Když se vrací učebnice předem

Ale oni už kráčí

Vzhůru lepším lidem

Tam, kde se nikdo nemračí 

Kde se nepropadnou ledem

Nahoře je čas netlačí

Netaktkním pudem

Se připojit k dětem z půlnoční ulice

Jsem kluk z této ulice

A chci od tuď rychle pryč

Pryč od téhle pozice

Kde všechno je ke smrti klíč

Tak nechávám problémy na klice

Kroky zrychlejí jak slyším "znič"

Moje řešení je čistá arogance 

Tak jsem si na sebe upletl bič

Když jsem navždy opustil svět i půlnoční ulici